Vyjádření - mosty ve Slověnicích, okr. České Budějovice
K mostům v Dolních a Horních Slověnicích, okr. České Budějovice sděluji následující.
Zcela jistě nic podobného, tj. kombinaci mostů s dlouhými náspy v Čechách neznám. Tím nemyslím jen východní Čechy, ale obecně oblasti, které znám (severní Čechy, Českomoravská vrchovina, jižní Čechy...). Toto propojení objektů umožňuje jejich využití v podobě zařízení respektujícího i značně výrazné změny hladiny, avšak přesto se nejedná o inundační most, přestože tak na první pohled může působit. Pokud předmětný soubor dopravních objektů chápu správně, pak se jednalo se o poměrně levnou variantu komunikačního překonání vodní plochy. Bez nadsázky tak lze mluvit o unikátním řešení. Upřesníme, že systém nepřekračuje vodní tok, ale rameno rybníka Dvořiště. Hodnoty takového souboru objektů zvyšuje kvalitní urbanistická struktura, která spočívá ve spojení urbanistických skladeb dvou historicky samostatných lokalit, Dolních a Horních Slověnic. Z leteckých snímků je zřejmé, že tradiční urbanistická struktura se až na malé výjimky dochovala v (téměř) nenarušené podobě. Doporučuji, aby návrh na prohlášení za kulturní památku zahrnoval nejen oba starší valeně klenuté mosty a náspy, ale i mladší železobetonový most.
Při posuzování hodnot předmětného souboru objektů je třeba vzít v úvahu skutečnost, že nepochází, jak by bylo možné konstatovat na základě badatelských zkušeností, z barokního období, ale až ze samého závěru venkovského klasicismu. Jak vyplývá z archivní rešerše vyhotovené Státním oblastním archivem v Třeboni, počátky jednání o postavení "trojmostí" mezi Dolními a Horními Slověnicemi začínají v polovině 50. let 19. století. Ke stavbě došlo v roce 1857 a dokončení včetně cesty se uskutečnilo v říjnu 1859. Velmi zajímavá je vzhledem k souvislostem doba, kdy k výstavbě došlo. Takovéto řešení by byli schopni naši předkové stavebně zvládnout jistě již i mnoho let dříve, ale nejspíš z ekonomických důvodů k tomu nedošlo. Naopak se realizace uskutečnila až téměř v samotném závěru tradičního budování staveb tohoto typu, jelikož o necelé dvě generace později by technické řešení vycházelo ze zcela jiných možností - jednoznačně by mělo industriální charakter.
PhDr. Radim Urbánek